Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

MILÝ HOSTE, BUDE POHŘEB

12. 08. 2015 6:31:30
„Milý hosté, dnes umřela majitelka našeho hotelu. Na její počest proběhne rozloučení s tělesnými pozůstatky v hlavní hale hotelu. Omlouváme se za nastalou situaci.“ Čtu s otevřenou pusou a nevěřícně zírám na rakev před recepcí.

Připravuji se na cestu do Kambodži. Balím kufr a přemýšlím o blogu. Co napsat? Kambodža je sice zajímavá destinace, ale koho to zajímá. Tu pagoda, tam tržnice, nějaký ten smažený brouk, všude motorky, obrovská řeka. Miliónkrát omílané téma. Tuto zemi navštívila spousta nadšenců. Prostě exotika se vším všudy. Když ve vyhledávači zadáte Cambodia, dostanete poměrně slušnou smršť informací. Zavírám kufr a rozhoduji se. Kašlu na to, nebudu psát. Prostě si tu cestu užiji jen jako turista a basta.

Přijíždíme do Phnom Penhu, hlavního města Kambodži. Hotel v pohodě, Booking nezklamal. Po dvou dnech strávených ve společnosti všeho co souvisí s leteckou dopravou, konečně sundávám boty. Kochám se výhledem z našeho pokoje v osmém patře. Nádhera.

Hned druhý den ráno smlouváme s řidičem motorové rikše cenu jízdy směr Killing fields. Místu, kde jsou uchované tisíce lebek a kostí Kambodžanů vyvražděních na tomto místě během vlády Rudých khmerů. Strašná podívaná. Sedím na lavičce, koukám na monument plný lebek a cítím, jak se stydím, stydím za celý svět. Komunistický vůdce Pol Pot, během své vlády koncem sedmdesátých led, vyvraždí třetinu národa. Dokonce začátkem 80. let dostává podporu z USA a Číny. Zbytek světa nevidí, neslyší. Nakonec zasáhnou Vietnamci a ukončí trápení celého národa. Magora Pota odsoudí na „strašidelné“ domácí vězení. Ten si užije zbytek života doma v klidu s rodinou a umře přirozenou smrti. No a teď se všichni návštěvníci vražedných polí, pozastavují nad tím JAK – TO – MUSELO - BÝT – HROZNÉ. Ostuda prvního stupně. Proč svět nechal vyvraždit tolik lidí? Proč tenkrát nikdo nic neudělal? Teď už je pozdě pro jakoukoliv nápravu či lítost. Každopádně jsem ráda, že prohlídku mám za sebou.

Zbytek pobytu probíhá celkem turisticky. Prohlídka královského paláce, přilehlých budhistických chrámu, jízda rikšou během neuvěřitelné bouřky, návštěva tržnice, focení pouličních restaurací a podobných zařízení. Přemýšlím, že si koupím tričko a fixou napíšu: I don ́t want tuk tuk :). Na každém rohu, totiž stojí místní řidiči a vlezle nabízí jízdu motorovou rikšou. Říkají jí tuk tuk. Po dvou dnech jich mám plné zuby. Až budu chtít tuk tuk, tak jim to řeknu.

Čas plyne a já jsem si už skoro na sto procent jistá, že žádný blog nebude. Do škatulky, byl jsem - viděl jsem, nechci ...... A pak se to stalo. Událost, o kterou se vámi musím podělit.

Poklidné teplé odpoledne se mění v neskutečnou podívanou. Příroda ukazuje svou sílu v podobě tropické bouřky. Během patnácti minut se ze silnice stává říční koryto. Hromy a blesky podporují celou scenerii. Vytahujeme pláštěnky a zjišťujeme, že je máme jen pro dobrý pocit. Hlavy máme suché a zbytek se dá ždímat. Tentokrát jsme rádi za tuk tuk. Nasedáme a „plujeme“ směr hotel. Zmoklí jako slepice vyskakujeme z tuk tuku. Brodíme se k hotelu třiceticentimetrovou vrstvou vody a sklízíme obdiv místních, kteří bouřku vůbec neřeší.

Z dálky vidím bílé baldachýny, jak smutné visí pod tíhou vody. Jsme blbí, říkám si, měli jsme zůstat na hotelu. Asi tam probíhá svatba. Byla by to krásná podívaná. Vstupuji do hlavní haly našeho hotelu a chvíli tupě zírám a hledám nevěstu. Něco nehraje. Pohled mi padá na prasečí hlavu na stříbrném podnose, před obrovskou fotografií nějaké ženy. Všude kolem jsou květiny. Celou halou se line vůně vonných tyčinek. A pak mi to docvaklo. Žádná svatba, pohřeb to je! To snad není možné, asi uctívají nějakého Boha a ono to vypadá jako pohřeb ale ve skutečnosti není. Ta rakev je jen atrapa. Nalepená cedule na výtahu nás ale vyvádí z omylu. Personál hotelu nám oznamuje, že majitelka hotelu umřela a oni se na její počest hodlají rozloučit s tělesnými pozůstatky v hlavní hale hotelu. Děkují za pochopení a omlouvají se za nastalou situaci. Jdu na recepci a ptám se, zda to myslí vážně. „Samozřejmě že jo.“ Odpovídá recepční a s laskavým úsměvem vysvětluje, že smrt je nejdůležitější okamžikem v životě budhisty. A není to smutná událost, všichni se radují, zpívají a těší, že je to také jednou potká. Ještě mi oznamuje délku loučení. Rozumím jen, že cosi pět. Chci se ujistit a ptám se znovu. Myslíte do pěti hodin do rána? To ujde, než se vzbudíme, budou pryč. Rakev, vonné tyčinky, prasečí hlava a celá ta veselá kopa i s baldachýnem. Recepční mě vyvádí z omylu. „Ne do rána ale až do pátého srpna, bude tady s námi celý týden, jestli chcete, můžete se zúčastnit, budeme rádi.“

Tak to nechci! Zdrhám do pokoje, sedám za počítač, lustruji Booking a zítra adios muchachos směr jiný hotel.

Autor: Ana Alačkova | středa 12.8.2015 6:31 | karma článku: 13.83 | přečteno: 1029x

Další články blogera

Ana Alačkova

BRTNICKÉ KOVADLINY

V Brtnici, městečku se zajímavou historií, se většinou jednou za dva roky koná mezinárodní výstava Brtnické kovadliny.

7.7.2015 v 13:39 | Karma článku: 11.23 | Přečteno: 356 | Diskuse

Ana Alačkova

Lesk a bída barev

Zaujal mě článek o oblíbené barvě v interiéru .... Tak jsem se rozhodla napsat pár řádků o tématu známém a pořád omývaném..... Ale přece trochu jinak ......

29.6.2015 v 10:46 | Karma článku: 7.90 | Přečteno: 323 | Diskuse

Ana Alačkova

DESIGN SHANGHAI

Je poslední březnový čtvrtek. Brány šanghajského výstaviště se otevřely, aby přivítaly tisíce návštěvníků první velkolepé designové show „DESIGN SHANGHAI“. A jsem u toho...

31.5.2015 v 9:33 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 240 |

Další články z rubriky Cestování

Martin Úbl

Knižní bestseller letošních Vánoc

Přečtěte si první ukázku z právě vycházející knihy Neuvěřitelné příhody z hor / Nahoru můžeš, dolů musíš. Knihu lze objednávat zde: http://www.albatrosmedia.cz/tituly/37346813/neuveritelne-prihody-z-hor/ Pěkní čtení! Autor.

20.11.2017 v 13:01 | Karma článku: 4.91 | Přečteno: 273 | Diskuse

Petr Havránek

Šumava, vrch Ostrý.

Při našich občasných toulkách Šumavou jsme doposud tak trochu přehlíželi Železnorudsko. Jeden z posledních slunečních víkendů nám dává šanci k nápravě a tak nabíráme směr Špičák.

20.11.2017 v 7:00 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 214 | Diskuse

Martin Houška

Na hlavní silnici 1/15 z Liběšic na Litoměřice nepůjdou závory !

Dne 20.11. v 08:00 začíná přestavba vnitřní elektronické technologie na železničním přejezdu na hlavní silnici 1 / 15 ležícím mezi obcemi Horní Řepčice a Liběšice. Železniční provoz nebude přerušen.

19.11.2017 v 19:32 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 188 | Diskuse

Miroslav Hruška

Netradiční květnový výlet do Polska aneb Polsko (rychlo)vlakem i letadlem - díl druhý

V prvním díle této dvojdílné reportáže jsem s mým kamarádem zkoumal dopravní zajímavosti Katovic. Na závěr jsme se přesunuli polským Pendolinem do Varšavy. V tomto dílu tedy prozkoumáme Varšavu a také se proletíme letadlem ...

17.11.2017 v 13:10 | Karma článku: 10.36 | Přečteno: 326 | Diskuse

Regina Karasová

Boubín

S manželem si vyjet na cesty znamená obvykle malý turistický horror .. a nejinak tomu bylo i tentokrát, asi před měsícem, týden po vichřici Herwart, při výletu na vrch Boubín a stejnojmenný prales .

17.11.2017 v 11:12 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 252 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 596

Mým koníčkem je interierový design a cestování.  Energii a inspiraci, kterou čerpám ze svých návrhů a cest bych ráda předala dál.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.