Zážitek číslo 1.... RYCHLOVLAK
Naprosto úžasný vynález. Jede takovou rychlostí, že byste na cestě z Brna do Meziříčí nestihli ani svačinu. Vypadá jako součást vesmírné stanice. Nastupuji a čekám na zázrak. A je to tady. Displej ukazuje, jak neuvěřitelně stoupá rychlost, vytahuji foťák a cvak, číslo 300 km/h je vyfocené na věky věků. Sotva si uvědomuji, že jedu a jízda už končí. Vstávám a cítím, že moje tělo má tendenci pohybovat se dál, asi ze setrvačnosti, anebo mu ještě "nedocvakla" informace, že se musí vrátit na nulovou rychlost. Ujeli jsme 50 kilometrů za 10 minut. Dost dobrý.
Zážitek číslo 2..... METRO
GO! GO! GO! Mává na nás zaměstnankyně metra. Ale nemáááme lííístky!!!!! Hulákáme zase my. „Nevadí, jděte! Poslední metro do centra jede za chvilku, tak ať to stihnete“ hlásá zase paní.
Tak jsme jeli na černo. S požehnáním :)
Jo ještě pár poznámek k metru. Je krásné, čisté, přehledné a kupodivu nepřelidněné. Nemáte šanci ztratit se. Jediné co musíte mít, jsou drobné do automatu na lístky. Na jednu jízdu vám budou stačit 3 CNY, zhruba 12 korun.
Zážitek číslo 3 ..... TAXI
Jako cizinec máte mizernou naději zastavit taxi na ulici. Důvod spočívá asi v tom, že zaprvé, mají dost čínských zákazníků a zadruhé, nemusí se s vámi složitě domlouvat všemi možnými a nemožnými prostředky.
Nutné podotknout, že pokud nemáte jisté zkušenosti, NIKDY nezvítězíte v boji o přijíždějícím taxi. Číňane jsou prostě lepší.
Pokud vaše trasa měří méně než pět kilometrů, tak je raději nezastavujte. Pro něj je to asi malá zakázka a klidně vás z auta vyhostí.
Tak a když už v tom taxíku jste, dodržujte určitá pravidla :)
Bez mapy v čínštině do auta raději nelezte. Za celou dobu jsme nenarazili na anglicky mluvícího taxikáře.
Nezapomeňte zakroužkovat nástupní a cílovou stanici. Tím se vyhnete okružní jízdě.
Jo a o peníze se nemusíte bát. Zaplatíte přesně tolik, kolik byste měli a ještě dostanete účtenku i s razítkem :)
Zážitek číslo 4........VLAK
Pobyt v Šanghaji končí, přesouváme se na vlakové nádraží. Míříme směr NingBo. V duchu se omlouvám manželovi, že jsem ho považovala za hysterku. Chtěl, abychom byli na nádraží minimálně dvě hodiny předem. Říkala jsem si, že blbne, že je to naprosto zbytečné. Prostě přijdeš, koupíš lístek, nasedneš a jedeš. Tak to jsem byla na těžkém omylu. Hodinu jsme čekali ve frontě na jízdenky a další půl hodinu přesouvali od přepážky k nástupní bráně. Nádraží bylo obrovské a připomínalo spíš letiště.
Po bezpečnostní kontrole pokračujeme k nástupišti. Na jízdence dokonce máme uvedené i číslo místa kde zastavují dveře našeho vagónu. Zařazujeme se do fronty a čekáme.
No a přijíždí zase něco, co připomíná vesmírnou loď. Bohužel jen z venku. Vevnitř je to lidové :). Spousta zavazadel, sem tam nějaká slepice. Celou soupravou se line vůně glutamátu sodného.
Sedím narovnaná a bojím se dotknout čehokoliv. No a v této poloze trávím celou hodinu a půl. Ještě, že jedeme rychlosti 250 km/h.
Zážitek číslo 5......LETADLO
Tak, Čínské aerolinky nemají nic společného s větou: „No jo čínská kvalita, za chvilku se to rozpadne.“. Fungují sice s menším zpožděním, ale zase vám ochotně nabídnou místo v letadle, co letí dřív než to vaše. Letušky musely absolvovat nějaký vojenský výcvik. Jsou jako jedna a fungují naprosto dokonale.
Zase absolvujeme bezpečnostní kontrolu a celníkovi se nelíbí naše zavazadlo. Manžel ho otevírá hned na místě a bezpečnostním složkám vysvětluje, že onen nebezpečný předmět je jen žehlička na vlasy. Snad ho pochopili. Mával tou žehličkou kolem své plešaté hlavy :).
Turbo zážitek........JÍZDA AUTEM
Tak to si připravte Otče náš, veškerý amulety, věcičky pro štěstí a dle možnosti posilte svou kuráž něčím, co obsahuje minimálně 35 % alkoholu.
V Číně NEPLATÍ červená, blinkry, odbočování z pravého pruhu doprava a z levého doleva. Odbočuje se dle libosti bez předchozího upozornění, couvá na dálnici, předjíždí přes dvojitou plnou a zásadně jede na červenou. A na přechod pro pěší nelezte bez předchozí modlitby.
Naštěstí jedou pomalu a rychlost opravdu dodržují.